Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
Možnosti rozvíjení percepčních schopností a dovedností u dětí s narušenou komunikační schopností (NKS) v logopedické třídě mateřské školy
KLAUSOVÁ, Karolina
Bakalářská práce se zabývá možnostmi rozvoje sluchové percepce u dětí s narušenou komunikační schopností v logopedické třídě mateřské školy. Hlavním cílem empirické části práce bylo sestavit zásobník cvičení, který by mohl sloužit k rozvoji sluchové percepce u dětí s narušenou komunikační schopností ve věku od 5 do 7 let, a to v následujících oblastech sluchové percepce akustická diferenciace, analýza a syntéza, sluchová paměť, koncentrace sluchové pozornosti a schopnost percepce rytmu. Dílčím cílem praktické části bylo daná cvičení vyzkoušet v provozu logopedické třídy mateřské školy. Text bakalářské práce je rozdělen na dvě části teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku dítěte předškolního věku, narušenou komunikační schopnost, možnosti logopedické péče v České republice a percepční schopnosti a dovednosti, podrobněji pak na percepci sluchovou. V části empirické byla použita kvalitativní výzkumná strategie s využitím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru, a následně metody zúčastněného pozorování. Výběrový soubor tvořilo celkem 17 dětí předškolního věku s narušenou komunikační schopností navštěvující dvě různé logopedické třídy mateřské školy v České republice. Z rozhovorů a z teoretických východisek byl sestaven zásobník cvičení pro děti s narušenou komunikační schopností ve věku 5 7 let, který byl následně prakticky vyzkoušen v provozu dvou mateřských škol.
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
Týmová spolupráce při rozvoji komunikační schopnosti u žáků s kombinovaným postižením v základní škole speciální
Melicharová, Jana ; Hájková, Vanda (oponent)
Rigorózní práce v teoretické části vymezuje základní podstatu a funkci komunikace, motivaci ke komunikaci. Dále informativně seznamuje s narušenou komunikační schopností, strategií při terapii a terapeutickými metodami využívanými v logopedii. Následně je vymezen pojem žák s kombinovaným postižením, podmínky a cíle edukace v základní škole speciální s bližším zaměřením na problematiku rozvoje komunikační schopnosti žáků. Stěžejním tématem rigorózní práce je týmová spolupráce při rozvoji komunikační schopnosti u zmíněných žáků, kdy jsou vymezeny kompetence členů týmu a možné typy spolupráce. Na základě dotazníkového šetření je předložena analýza současné realizace týmové spolupráce, podíl odborníků z resortu školství a zdravotnictví, účel a intenzita spolupráce na vybraných základních školách speciálních v ČR. V doporučení pro praxi je předložen návrh možnosti realizace týmové spolupráce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.